Genetická mutace BRCA 1/2






Pacientka Eva onemocněla zhoubným nádorem vaječníků a trpí genetickou mutací BRCA 1. Jak byla diagnostikována? Jak přišla na to, že trpí genetickou mutací BRCA1? Srdečně děkujeme Evě za důvěru a přejeme ji zdraví a stálý pozitivní nadhled.

Světový den boje s rakovinou vaječníků:
Dobré zprávy pro pacientky i výzvy pro zdravotnický systém

Praha, 4. 5. 2020 - Zhoubný nádor vaječníků je v Česku každoročně diagnostikován u více než 900 žen. Přesto, že se jedná o velmi závažné onemocnění, mají lékaři řadu pozitivních zpráv. Právě na ty se letos v ČR zaměřuje Světový den boje s rakovinou vaječníků, který již tradičně připadá na 8. května. Letos bude poprvé nasvícen na tyrkysovo Tančící dům v Praze, aby se zviditelnila nutnost o tomto onemocnění hovořit. K osvětě se připojují také samy pacientky bojující s tímto nádorem, aby povzbudily všechny ženy k zájmu o nejnovější poznatky a naslouchání signálům vlastního těla.

"Vinou pandemie onemocnění COVID-19 jsme všichni zahrnuti špatnými zprávami. Chceme však, aby se nezapomínalo na ženy, které s úžasnou sílou a odhodláním bojují o zdraví a život s rakovinou vaječníků. Jejich příběhy spolu s objektivními informacemi motivují další ženy, aby se pozorně vnímaly a při prvních možných příznacích vyhledaly lékaře," vysvětluje Petra Adámková ředitelka Onko Unie, která edukační kampaň v ČR organizuje spolu s Nadačním fondem Hippokrates.

Dobrou zprávou jistě je, že výskyt rakoviny vaječníků v české populaci během posledních 15 let mírně klesá. Díky špičkovému výzkumu také už víme velmi důležitou informaci: riziko vzniku nádoru významně ovlivňuje genetika, konkrétně mutace genů BRCA1 a BRCA2. BRCA pozitivní, tedy nesoucí tuto mutaci, je každý 750. Čech. Tato mutace je považována za závažnou genetickou poruchu, dramaticky totiž zvyšuje riziko propuknutí některých nádorových onemocnění. Především jde rakovinu vaječníků, k níž jsou nositelky mutace náchylnější až třicetkrát, u rakovinu prsu pak jde o desetkrát vyšší riziko.

Genetické testování - rozhodující faktor prevence i léčby

Velmi pozitivní zprávou pro ženy, u kterých je mutace zjištěna až po diagnóze rakoviny vaječníků, je dostupnost inovativní léčby. "Pro velkou skupinu žen s karcinomem vaječníků máme kromě operativního řešení a chemoterapie od roku 2018 novou léčbu, která prognózu výrazně zlepšuje. Jedná se o tzv. PARP inhibitory. Zatím je tato léčba k dispozici pro některé pacientky, u nichž se onemocnění opakuje, ale věříme, že bude brzy hrazená i pro ženy nově diagnostikované," vysvětluje prof. MUDr. David Cibula, CSc., FCMA, vedoucí Onkogynekologického centra VFN v Praze.

"Karcinom ovaria, tak jako i ostatní maligní onemocnění, zaznamenává zlepšení léčebných výsledků a jím i prognózy pro nemocné. Především včasná diagnostika, perfektní operační přístup, ale zlepšující se možnosti farmakoterapie dávají velkou šanci pro nemocné," říká jménem výboru ČOS ČLS JEP jeho předsedkyně, doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D., MBA, přednostka Onkologické kliniky 2. LF UK a Fakultní nemocnice v Motole.

Dozvědět se svůj BRCA status je možné díky genetickému testování hrazenému z veřejného zdravotního pojištění. Mělo by být ošetřujícím lékařem doporučeno těm zdravým ženám, u kterých je v rodinné anamnéze známý častý výskyt nádorových onemocnění). Obrovský význam však má 
i testace žen, u kterých již onkologické onemocnění propuklo. RNDr. Jana Soukupová, Ph.D.  z Institutu biochemie a experimentální onkologie při 1. LF a VFN v Praze vysvětluje. "V současné době je ke genetickému testování indikována každá pacientka s diagnózou zhoubného onemocnění vaječníků, tedy každý rok více než 900 žen. Genetické testování zárodečných mutací indikuje klinický genetik a provádí se obvykle ze vzorku krve. Nalezení mutace v některém vysoce rizikovém genu umožňuje prediktivní testování v rodinách pacientek a identifikaci žen s mutací. Těm pak může být nabídnut preventivní chirurgický výkon s následným dramatickým snížením rizika vzniku onemocnění. Z našich dat však víme, že zhruba polovina žen s karcinomem vaječníků v České republice testovaná není, přestože se na nutnosti testace shodla odborná veřejnost."

Preventivní operace spočívají v odstranění vaječníků a vejcovodů, případně i dělohy, a dramaticky snižují riziko nádorového bujení u dosud zdravých BRCA pozitivních žen. "Zdravým BRCA pozitivním ženám bych vzkázala, aby využily toho, že jim byla mutace zjištěna včas bez onemocnění, absolvovaly preventivní operace, především odstranění vaječníků. Snížení rizika opravdu stojí za to, protože bez této prevence je téměř nemožné rakovinu vaječníků uhlídat a následná operace a léčba je velmi bolestivá, nepříjemná a s nejistou prognózou," povzbuzuje paní Eva Skalická, pacientka s mutací BRCA1, které byl nádor diagnostikován před rokem.

Čas rozhoduje, psychika hraje velkou roli

Včasné rozpoznání genetické dispozice k rakovině vaječníků je důležité zejména proto, že záchyt onemocnění zpravidla není možný v raném stádiu. Nemoc probíhá dlouho bez příznaků a ženy většinou přivedou k lékaři až příznaky vyvolané velkými rozměry nádoru. Ten pak tlačí na okolní orgány a ovlivňuje jejich funkci. "Dalšími příznaky jsou nechutenství, nevolnosti, úbytek váhy nebo bolesti v oblasti břicha a podbřišku. Je důležité, aby ženy žádný z těchto problémů nepovažovaly za banalitu a pokud se objeví, vyhledaly lékaře. Včasné stanovení diagnózy a časné zahájení léčby jsou zásadní pro prognózu u každé pacientky. I u rakoviny vaječníků platí, že v časném stádiu lze onemocnění vyléčit. Je tedy potřeba naslouchat signálům vlastního těla," dodává profesor Cibula.

Při léčbě všech nádorových onemocnění hraje velkou roli také psychika. MUDr. Sausen Sládkové bylo onemocnění diagnostikováno v září 2018 ve věku 54 let, dnes je v remisi. Radí jít léčbou den za dnem, vytěsnit přemýšlení o černé budoucnosti a zaměstnat mysl: "Samozřejmě je třeba uspořádat si zhruba záležitosti s rodinou pro případ nejhoršího konce. Poté se ale již soustředit jen na léčbu a za každou cenu se udržet bez psychických propadů. Většině z nás pomáhají antidepresiva, která může předepsat i praktický lékař." To potvrzuje i paní Eva Skalická, která na závěr dodává: "Je třeba nezoufat a nevzdávat boj. Máme štěstí, že žijeme v době, kdy se vyvíjejí stále účinnější léky. Na všechny pacientky bych také ráda apelovala, aby se pokud možno účastnily klinických studií a nové léky se mohly dostat brzy i k ostatním. Doufám, že se z rakoviny vaječníků jednou stane chronické onemocnění bez fatálních následků."

Testování na genetickou mutaci BRCA1 a BRCA2 je indikováno u ženy, která:

  • Má zhoubné onemocnění prsu a je jí méně než 45 let, i když se v rodině žádný nádor dosud nevyskytl
  • Má karcinom vaječníků bez ohledu na věk nebo rodinnou zátěž
  • Má oboustranný nádor prsu, první do 50 nebo oba do 60 let
  • Má karcinom prsu a slinivky v jakémkoliv věku
  • Má tzv. triple negativní karcinom nebo medulární karcinom prsu a je jí méně než 60 let
  • Má karcinom prsu a její 2 příbuzní také
  • Má karcinom prsu a její jedna přímá příbuzná také, přičemž alespoň jedna do 50 let nebo obě do 60 let
  • Má karcinom prsu a jeden přímý příbuzný má karcinom vaječníků nebo karcinom slinivky nebo karcinom prsu triple negativní či medulární nebo karcinom prsu u muže nebo high-grade/primárně metastatický karcinom prostaty
  • Je sama zdravá, ale její blízký příbuzný splňuje jedno z těchto kritérií


Šance pro pacientky se zhoubným nádorem vaječníků

Včasné genetické testování na genetickou mutaci BRCA1 a BRCA2 je prevencí i součástí léčby

Odhadem polovina pacientek se zhoubným onemocněním vaječníků v České republice stále není geneticky testována na genetickou mutaci BRCA1 či BRCA2. U příležitosti Světového dne boje proti rakovině zahájil Nadační fond Hippokrates společně s ONKO Unií, o.p.s. osvětovou kampaň, kterou chtějí upozornit na důležitost genetického testování u indikovaných pacientek. Genetická mutace BRCA1 a BRCA2 nesouvisí pouze s rakovinou prsu, ale hraje velmi důležitou roli u pacientek se zhoubným onemocněním vaječníků.

"Nějakou formou zhoubného nádoru onemocní v ČR každý třetí člověk. U menší části pacientů, zhruba u 5-10 %, u rakoviny vaječníků dokonce až u 30 %, víme, proč nádory vznikají - je to na základě dědičné dispozice, genetického defektu. V gynekologii jde především o riziko vzniku rakoviny vaječníků, prsů a děložní sliznice", uvádí prof. MUDr. Michal Zikán, Ph.D., přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Nemocnice na Bulovce. Vysvětluje také: "Za tuto dědičnou dispozici jsou nejčastěji zodpovědné mutace genů BRCA1 a BRCA2. Nositelé těchto mutací mají celoživotně významně zvýšené riziko vzniku rakoviny, a to především prsu (až 10x) a vaječníků (až 30x). V České republice nese tuto genetickou dispozici každý 750. člověk."

Kolik pacientek je ale skutečně testováno na vrozenou mutaci BRCA1 a BRCA2?

RNDr. Jana Soukupová, Ph.D. z Institutu biochemie a experimentální onkologie při 1.LF a VFN v Praze vysvětluje: "V současné době je ke genetickému testování indikována každá pacientka s diagnózou zhoubného onemocnění vaječníků, tedy každý rok více než 900 žen. Genetické testování zárodečných mutací indikuje klinický genetik a provádí se obvykle ze vzorku krve. Nalezení mutace v některém vysoce rizikovém genu umožňuje prediktivní testování v rodinách pacientek a identifikaci žen s mutací, kterým může být nabídnut preventivní chirurgický výkon s následným dramatickým snížením rizika vzniku onemocnění."

"Lze odhadnout," doplňuje doktorka Soukupová, "že ke genetickému vyšetření v ČR se v roce 2018 dostalo zhruba 40 % ze všech nově diagnostikovaných pacientek, v roce 2019 stále asi jen 50 % pacientek, ačkoliv dle stávajících doporučení by měly být vyšetřeny všechny."

Naděje pro ženy s dědičnou dispozicí - zdravé i nemocné

Sledování všech žen s mutacemi genů BRCA1 a BRCA2 - zdravých i s onkologickou diagnózou, by mělo probíhat ve specializovaných poradnách v Onkogynekologických centrech (seznam k dispozici na www.onkogyn.cz). Pravidelné sledování dosud zdravých žen s mutací nezabrání vzniku nádoru, ale má za cíl najít jej včas, a zahájit co nejdříve léčbu.

U žen, které již rakovinou vaječníků onemocněly, je odhalení mutace BRCA1 a BRCA2 zcela zásadní. Dramaticky se totiž změnily možnosti léčby a pacientky mají konečně naději na výrazné prodloužení života. Chemoterapii totiž u nich může doplnit léčba tzv. PARP inhibitory, a to již v první linii, není tedy nutné čekat až na návrat onemocnění, jak tomu bylo dosud. "Pro léčbu PARP inhibitory je nutné, aby u pacientky s rakovinou vaječníků byla potvrzena mutace genu BRCA1 nebo BRCA2. Avšak v současnosti je geneticky vyšetřena jen zhruba polovina pacientek s nádory vaječníků. Proto je důležité, aby ženy věděly o možnosti genetického vyšetření v případě, že karcinomem vaječníků onemocní," apeluje prof. MUDr. Michal Zikán, Ph.D.

Germinální versus somatická testace

U všech pacientek s karcinomem ovaria by v ČR mělo být provedeno tzv. germinální testování, které odhaluje zděděné mutace genů BRCA1 a BRCA2. U části pacientek (přibližně 9 %) však mutace není zděděná, ale takzvaná somatická neboli vznikající až v nádoru. Tato mutace se nepřenáší na potomky, je však významná právě s ohledem na výběr léčby.

Prof. MUDr. Pavel Dundr, Ph.D., přednosta Ústavu patologie 1. LF UK a VFN v Praze, doplňuje: "Testování somatických mutací genů BRCA1 a BRCA2 je v ČR rutinně dostupné od 1. září 2018. Toto vyšetření se provádí z nádorové tkáně ve vybraných laboratořích (aktuálně se v ČR jedná o 5 pracovišť) na pracovištích patologie. Na našem pracovišti jsme tyto mutace v loňském roce vyšetřili asi pro 40 pacientek z více pracovišť. Testování somatických mutací se na rozdíl od germinálního testování neprovádí u všech pacientek, ale pouze na podkladě žádosti klinického lékaře (onkologa či onkogynekologa), a to jen u pacientek, které jsou potenciálně vhodné pro léčbu PARP inhibitory".

Milí přátelé,

stáhněte si zde edukační materiál, který pro vás připravil přední odborník na tuto problematiku, profesor MUDr. Michal Zikán, přednosta gynekologicko- porodnické kliniky na Bulovce.

Testování na genetickou mutaci BRCA1 a BRCA2 je indikováno u ženy, která:

  • Má zhoubné onemocnění prsu a je jí méně než 45 let, i když se v rodině žádný nádor dosud nevyskytl
  • Má karcinom vaječníků bez ohledu na věk nebo rodinnou zátěž
  • Má oboustranný nádor prsu, první do 50 nebo oba do 60 let
  • Má karcinom prsu a slinivky v jakémkoliv věku
  • Má tzv. triple negativní karcinom nebo medulární karcinom prsu a je jí méně než 60 let
  • Má karcinom prsu a její 2 příbuzní také
  • Má karcinom prsu a její jedna přímá příbuzná také, přičemž alespoň jedna do 50 let nebo obě do 60 let
  • Má karcinom prsu a jeden přímý příbuzný má karcinom vaječníků nebo karcinom slinivky nebo karcinom prsu triple negativní či medulární nebo karcinom prsu u muže nebo high-grade/primárně metastatický karcinom prostaty

zdroj: https://www.linkos.cz/files/klinicka-onkologie/459/5572.pdf