Syndrom malé sukně

Co je to "syndrom malé sukně"?

Syndromem malé sukně bývá mezi lékaři nazýváno nádorové onemocnění vaječníků. A proč?

Stejně jako některé další typy nádorů se ani rakovina vaječníků dlouho výrazně neprojevuje. Nádor vznikající v prostoru břišní dutiny má prostor růst poměrně dlouhou dobu, než začne svým objemem fyzicky tlačit na okolní tkáně a orgány. Typickými prvotními projevy onemocnění jsou bolesti břicha, podbřišku, nadýmání a nezřídka také pálení žáhy.

Specifikem nádorového onemocnění vaječníků je časné šíření a vytváření sekundárních ložisek. Ta produkují tekutinu, která se akumuluje v dutině břišní a tvoří tam ascites. Pokročilé stádium je tedy typické zvětšeným objemem břicha, častým močením (způsobeno tlakem na močový měchýř), nechutenstvím a někdy též dýchacími obtížemi.

A právě zvětšený objem oblasti břicha, tedy "malá sukně" je prvním znakem, který na přítomnost zákeřné nemoci v těle upozorní.

Jsem nemocí ohrožena?

Role věku 

Nejčastěji se onemocnění objevuje ve věkové skupině pacientek mezi 55- 75 lety věku, výjimkou ale nejsou ani mladší pacientky.

Role dědičnosti

Rodinná anamnéza, tj. výskyt onemocnění mezi blízkými příbuznými i osobní anamnéza, konkrétně výskyt rakoviny prsu u ženy jsou varovnými signály. Zhruba 15% žen s rakovinou vaječníků jsou nositelkami mutace v genu BRCA-1 nebo BRCA- 2 spojenými právě se vznikem nádorů prsu.

Do rizikové skupiny dále spadají také kuřačky a ženy požívající dlouhodobě větší množství alkoholu.

Jak se mohu chránit?

Prevence, která by významně snížila riziko onemocnění, neexistuje. Riziko vzniku rakovinného bujení vaječníků snižuje dlouhodobé užívání perorální antikoncepce, částečně lze ochrannou funkci připsat i těhotenství (nižší počet ovulačních cyklů = klesající riziko vzniku rakoviny vaječníků) a kojení.

U pacientek s prokázanou mutací v genech BRCA je doporučeno odstranění vaječníků a vejcovodů po ukončení reprodukčních plánů.

Společným doporučením pro všechny ženy spadající do skupin s vyšším rizikem výskytu jsou pravidelné preventivní prohlídky u gynekologa, stejně jako zvýšená pozornost věnovaná svému tělu a jím vysílaným signálům.

Jak se léčí? Co čeká pacientku s diagnostikovaným nádorem vaječníku?

Rakovina vaječníků je léčena operativně a následnou chemoterapií. Léčebné postupy v posledních letech prošly zásadním vývojem a jsou často kombinovány s biologickou léčbou.

Operativní léčba

Cílem operace je odstranit všechna nádorová ložiska z těla. Jedná se u pokročilých stádií o náročný a dlouhý výkon, který vyžaduje odstranění gynekologických vnitřních orgánů, výstelky malé pánve (peritonea), až u poloviny žen odstranění části střeva, až u třetiny žen pak další výkony, zahrnující odstranění sleziny, části jater, bránice, atd.

Chemoterapie

Buňky nádorů vaječníků jsou k chemoterapii velmi citlivé a dobře na ni reagují. Pozitivem je systémové působení, díky němuž jsou zničeny buňky ve vzdálených lokalizací i malá ložiska, která dosud nejsou vidět okem ani zobrazovacími metodami. Nejčastěji jsou podávána cytostatika se sloučeninami platiny (karboplatina, cis­platina) v kombinaci s taxany.

Z moderních, cílených metod je pacientkám podávána paralelně, či po chemoterapii, cílená léčba.

Biologická léčba: Využívá molekuly specifické pro nádorové buňky, či pochody na povrchu i uvnitř nádorových buněk. Tím je schopna zaměřit se selektivně právě na ně. Na tomto principu funguje např. monoklonální protilátka bevacizumab, přidávaná k chemoterapii, která tlumí tvorbu nových cév v nádorové tkáni.

Imunoterapie: Používá se v kombinaci s klasickými léčebnými postupy jako doplněk léčby. Cílem je ovlivnit imunitní systém pacientky. současné době jsou nové preparáty v různých stádiích klinického vývoje, například DPX-Survivac či TPIV 200. Slibné výsledky přinesly studie fáze II s českým přípravkem DCVAC/OvCa, který byl vyvinutý týmem českých vědců. Léčba byla doposud podána dvěma stovkám pacientek v několika klinických studiích.

Co dělat, mám-li pochybnosti?

Pochybnosti by měla přinést zejména rychlá změna zdravotního stavu, jako je nechutenství, hubnutí, zvětšování objemu břicha, které může být naopak provázené rychlým zvětšováním hmotnosti. V případě pochybností by se pacientka měla obrátit na ošetřujícího gynekologa.

Pokud je gynekologem vysloveno podezření na zhoubný gynekologický nádor, pacientka by měla být odeslána na jedno z Onkogynekologických center v ČR. Seznam je dostupný na stránkách Onkogynekologické sekce České gynekologicko-porodnické společnosti  www.onkogynekologie.com  

Mediální výstupy naleznete ZDE